Jak zvýšit svoji emoční inteligenci?

Doba čtení: 4 minuty Jak zvýšit svou emoční inteligenci? A proč má údajně Bukowského citát "Svět patří těm, co se nepo..." hloubku z hlediska emoční inteligence?

Emoční inteligence zahrnuje vedle vnímání emocí druhých lidí také (logicky – v první řadě) vnímání vlastních emocí.

Co je emoce?

Jak se cítíte teď? Emoce je to, jak se cítíme (dobře, špatně, radostně, smutně, strach, hněv….) a zárovň se to projevuje v těle. „Emoce bez těla není nic,“ řekl William James, jeden ze zakladatelů psychologie. Tedy abychom něco (cokoliv) cítili potřebujeme tělo.

V těle vzniká napětí, uvolnění, vnímáme teplo či chlad různých částí těla, brnění, pulzace, tahání, píchání, svírání, mravenčení, atd. Emoce je jen několik takových tělesných projevů najednou, ve stejný čas.

Pokud dokážeme být vnímavější ke svému vlastnímu tělu, dokážeme být vnímavější i k emocím.

Uvědomujte si projevy emoce v těle

Zlepšení vnímání svých tělesných projevů vede ke zlepšení vnímání vlastních emocí. Stačí se trénovat ve vnímavosti k tělesným projevům, když prožíváme nějakou emoci.

Každý může mít trochu jiný prožitek emocí, ale jsou společné znaky. Například existuje 7 základních emocí, které se projevují v obličeji stejně[1]. Vnímání emocí v obličeji je dobré pro identifikaci emocí u druhých lidí.

Pro identifikaci vlastních emocí je užitečnější soustředit se na celé tělo – kdo z nás je tak citlivý, aby vnímal miniaturní pohyby svalů ve vlastním obličeji? Na jaké tělesné projevy se tedy soustředit?

Soustřeďte se na klíčové oblasti v celém těle

Zkrátka cokoliv, co nám pomůže emoci identifikovat. Každá emoce má své typické znaky.

1. znaky, které jsou společné všem lidem
2. znaky, které prožíváte při té emoci jen vy

Smutek

Když jsme smutní, slzy jsou indikátorem velkého smutku, to ví každý. Charakteristikou typickou pro smutek je povadlé tělo, kosterní svalstvo je uvolněné, vypadáme takoví více schoulení. Dech při smutku je pomalý a povrchní, mělký.[2] Pak můžete vnímat spoustu vlastních projevů – vnímejte, co se s vámi děje, když jste smutní – například já cítím takovou „těžkou kouli“ v oblasti břicha.

Radost

Při radosti je člověk vzpřímený, usmívá se, opět jasná věc. Jaké máte své individuální projevy? Vnímejte to. Já například cítím takové přijemné brnění a teplo (na hrdi a mám teplé i ruce).

Strach

Při strachu jde krev do kosterních svalů na nohou, to abychom mohli rychle utíkat před predátorem[3], takže často míváme studené ruce. Můj osobní indikátor strachu je, že mám právě studené ruce a navíc se mi potí.

Pak jsou u strachu zajímavé individuální projevy – někdo „ztuhne“, někdo se začne klepat, další dostane migrénu, u někoho dojde na průjem. Charles Bukowski prý jednou řekl[4]: „Svět patří těm, co se nepose*ou.“ Ta hláška je tolik trefná – pro mě to je geniální metafora na fyziologii člověka – jinými slovy tedy – „Svět patří těm, co se nebojí.“

A takhle bysme mohli pokračovat donekonečna i u ostatních emocí.

Dnes žijeme v době, kdy si většinu informací můžeme vygooglovat. Jsou oblasti, kdy googlovat nelze. Jednou z nich je sebepoznání a rozvoj emoční inteligence – tam nám pomůže jen pozorování.

Proto, pozorujte se.

Zkoumejte své fyziologické projevy a budete i lépe schopni určit, jak se cítíte. Zvýšíte tak svou emoční inteligenci. Když víme, jak se cítíme, je to první krok na cestě umět se svými pocity i pracovat.

[1] EKMAN, Paul. Odhalené emoce: naučte se rozpoznávat výrazy tváře a pocity druhých. Přeložila Eva NEVRLÁ. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2015. Pod povrchem. ISBN 978-80-87270-81-3 [2] PHILLPOT , P. (2013) Respiratory Feedback in the Generation of Emotion. Pierre Philippot, Gaëtane Chapelle, Université de Louvain, Louvain-la-Neuve, Belgique. Sylvie Blairy, Université du Québec a Montréal, Canada. Dostupné z: http://www.ecsa.ucl.ac.be/personnel/philippot/RespiFB010613.pdf [3] GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). Praha: Metafora, 2011, ISBN 978-80-7359-334-6 [4] ačkoliv se mi nikdy nepodařilo dohledat kde, nebo v jakém díle – za tipy budu vděčný! Zdroje obrázků: pexels.com